Stres, úzkost, deprese. Jak si pomoci
bez léků a lékařů
Kdysi populární tvrzení, že všechny choroby jsou z nervů, se proměnilo ve
větu " všechny nemoci jsou ze stresu". Nikoli bezdůvodně.
Stres může způsobit prakticky jakoukoli nemoc. Podle údajů Světové
organizace pro ochranu zdraví 45 % všech onemocnění přímo souvisí se
stresem, na druhé straně jsou fakta, které svědčí o tom, že tato hodnota se
již změnila, a lze ji směle vynásobit dvěma.
Převážná většina lidí si pod pojmem "stres" představí nepříjemnosti,
žal, silné emocionální zážitky. Částečně je to správné. Ale velká radost,
nečekaný úspěch nebo např. výhra v loterii - to je také stres.
Přesněji, tyto emoce samy nejsou stres, jsou nejsilnějším faktorem,
který stres vyvolává.
Stresům, stresujícím situacím se vyhnut nelze, jsou součástí
našeho života. Nelze s ním ani bojovat. Stres, to jsou vášně,
emoce, to je život, to jsme konec konců my sami. Plnohodnotný život není
možný bez radosti a smutku, bez lásky a nenávisti. Navíc boj se stresem,
to je samozřejmě také stres. Ale je možné a vlastně i nutné se
chránit před zhoubnými následky stresových stavů nedovolit aby
docházelo k ničení zdraví, úzkosti a depresím.
Může vzniknout otázka, proč jedni lidé následkem stejné zátěže, otřesů,
zklamání a konfliktů těžce onemocní, a druzí zůstanou zdraví?
Odpověď není tak jednoduchá, jak se může zdát. Zřejmě to natolik nezávisí od
intenzity psychického traumatu, jako od sil samotného člověka, od
zvláštností jeho vyšší nervové soustavy, citlivosti a emocionální stability,
od celkového tělesného a duševního stavu v době šoku nebo stresu. Každý
člověk má jiný práh bolesti, svou vlastní hranici traumatizace. Proto se
události, jichž si jeden téměř nevšimne a nevyvolají v něm žádné silnější
emoce, mohou pro druhého stát příčinou somatického onemocnění či reaktivní
psychózy a dokonce zatemnění vědomí. Emoce nejčastěji zapříčiňují
hypertonii, aterosklerózu, žaludeční nebo dvanáctníkové vředy, diabetes a
onemocnění srdce.
Nejčastějším projevem emocionální patologie je úzkost a deprese.
Pojmem "úzkost" se označují specifické pocity, podobné strachu, ale
tento pojem je plně nevystihuje. Úzkost je emoce, nebo lépe, komplex emocí, pocitů a nálad,
které pociťujeme jako nepříjemný stav vnitřního napětí, neklidu a očekávání
něčeho negativního, nějakého ohrožení. Jedním z hlavních složek
úzkosti je mučivý pocit nejistoty a strachu z budoucnosti.
Nejpodstatnějším znakem úzkosti je právě její zaměření na budoucnost.
Úzkostlivého člověka nezneklidňuje to, co se již stalo nebo co se děje v
přítomnosti, ale trápí jej to, co se může stát. Ve stavu úzkosti neexistuje
přítomné ohrožení, ale přenáší se do nějakého období v budoucnosti.
Tu se skrývá paradox této mučivé a zdálo by se i osudné emoce: tuto úzkost
prožívají pouze ti, kteří jsou pevně přesvědčení o tom, že mají budoucnost.
To jim dává reálnou možnost dostat se z tohoto stavu s nejmenšími ztrátami -
člověk není beznadějný, protože (nehledě na cokoliv) chová v sobě naději na
budoucnost.
Člověk, který je přesvědčen, že nemá budoucnost, nikdy nepociťuje úzkost. Z
toho plyne pro nás důležitý závěr: nesmíme dopustit, aby úzkost přerostla v depresi.
Deprese je stav, v němž již neexistuje budoucnost.
Stručně bychom ji mohli charakterizovat jako úzkostný neklid nebo pocit
prázdnoty, který nikdy neustává. Chce se nám hrůzou křičet nebo plakat.
Časem navíc vznikají suicidální myšlenky. Klasická deprese se vyznačuje
nestabilitou, která je vyvolaná především porušením hormonální rovnováhy.
Přesto není vše tak špatné a i deprese se dá léčit nebo zlepšit.
Jak si můžeme s těmi problémy pomoci bez toho abychom se obraceli na
lékaře a psychoterapeuty a nepůsobili našemu organizmu další zátěž polykáním
pilulek a prášků?
Především je nutné vědomě formovat si antistresový charakter,
pozitivní postoj k životním situacím a vytvořit si antistresové návyky
chování, nejpodstatnějším z nichž je relaxace.
Relaxace je proces hlubokého uvolňováni fyzického těla a tím i psychiky. Ze
stavu relaxace lze lehce přejít k meditaci, přirozenému stavu, v němž je
mysl jasná a svobodná.
Naučit se technice uvolňování vyžaduje nějaký čas, vůle a úsilí ale v podstatě
není složité. Mnohem obtížnější však je nelenit se a vzít na sebe povinnost
cvičit se v ní každý den. Také na dosaženi hlubokých relaxačních stavů je
zapotřebí dostatečný čas a na vykonaní fyzických cviků i dostatečný prostor
který málo kdo z nás má v prácí nebo tam kde nás stresová situace zastihne.
K řešení tohoto problému přispívá současná věda několika účinnými moderními
způsoby.
Jedním ze způsobů jak si samostatně, jednoduše a efektivně zvýšit odolnost
proti stresům a tím předejít jeho zhoubným následkům, úzkostí a depresím,
zpomalit proces stárnutí, zachovat zdrávi a mladistvý vzhled je moderní
metoda ozdravování a omlazování Kryodynamika
(od řeckého krýos – chlad, mraz, led). Kryodynamika
je originální autorskou metodou rozpracovanou ruským vědcem, lékařem –
psychoterapeutem Sergejem Nikitinym známým českým čtenářům díky překladu do
češtiny jeho knihy pod názvem „Kniha
prodlužující život“ (nakladatelství Lott, 2003).
Metoda je fyziologicky a biologicky čistá, nemá žádné kontraindikace,
kompatibilní ze všemi druhy léčby a je dostupná každému.
Potřebujete jen obyčejný mrazák k vytváření ledových kostek a trochu snahy
udělat něco dobrého pro svůj vlastní organizmus.
Podstata kryodynamiky je velice jednoduchá a snadno
aplikovatelná a spočívá v lokálním ochlazení bio-aktivního bodu foramen
occipitale magnum (FOM) čili „feng-fu“ obyčejnou kostkou ledu.
Toto provokuje organizmus k mohutnému naplnění krví cév
hypotalamo-hypofyzárního komplexu, čímž se dosahuje jeho vyživování
kyslíkem, vitaminy a stopovými prvky obsaženými v krvi a nezbytnými pro jeho
normální funkce. Výsledkem bude obnovení normy životně důležitých hormonů, v
první řadě hormonu endorfinu, známému jako „hormon štěstí“, a také
melatoninu, serotoninu a dalších hormonů a biologicky aktivních látek,
ovlivňujících nesmírné množství fyziologických funkcí a pochodů organizmu.
Byla prokázána schopnost těchto hormonů zvyšovat délku života minimálně o
25-30 %, což pro průměrnou délku života představuje 25-25 let.
Celý kurz kryodynamiky je 30 dnů; zahrnuje dobu adaptace
a přestavby organizmu (lunární měsíc plus první a závěrečný den kurzu). To
stačí aby se v našem organizmu vznikl dostatečně trvalý zvyk zavlažovat krví
polozapomenutý hypotalamo-hypofyzární komplex.
Výsledek budete cítit po celý rok. Kurz kryodynamiky však
můžete opakovat, kdykoli to váš organizmus bude chtít.
Za 18 let své existenci účinnost kryodynamiky se ukázala jako
velmi vysoká a objevilo se množství „vedlejších“ účinků – rychlé zlepšení
celkového duševního stavu a nálady, úplné vyléčení syndromu chronické únavy,
vyléčení velkého množství psychosomatických onemocnění, nespavosti, řady
hormonálních poruch, výrazný kosmetický efekt atd.
Dalším způsobem jak si pomoci bez léků a lékařů je antistresový
program rozpracovaný na základě moderní americké
technologie Hemi-Sync.
Účastníky kurzu projdou učebným procesem který jich naučí rychle a efektivně
relaxovat, zvyšovat svou odolnost vůči stresům a napětím díky využívání
jednoduchých několikavteřinových technik.
Hemi-Sync (způsob HEMIsférové SYNChronizaci čili uvedení obou
mozkových hemisfér do vzájemného souladu) je patentovanou metodou vyvinutou
v Monroeovém Institutu (The Monroe Institute, Virginia, USA), která využívá
nejnovější poznatky neurologie, psychologie a dalších vědeckých disciplin.
Její podstata spočívá v důmyslném uplatněni do praxe vědomosti o schopnosti
mozku „nalaďovat se“ do různých pracovních režimů či stavů při působeni
specifických zvukových frekvencí.
Tyto starostlivě vybrané, uspořádány anebo smíchané frekvence zvukových
signálů vyvolávají v mozku změny jeho elektrické aktivity a slaďují,
harmonizují současnou práci jeho častí.
Hemi-Sync se řadí mezi tzn. audio-neurotechnologie které v
poslední době zaznamenávají prudký nárůst popularity u široké veřejnosti. Na
rozdíl od svých mladších „sourozenců“ (populární psychowalkmany), je
Hemi-Sync komplexní universální metodou která může být uplatňována
v mnoha oblastech každodenního života. Kromě zmíněného zvýšení odolností
vůči stresům za pomocí tohoto výcviků si můžete zlepšit:
Kromě toho je Hemi-Sync dobrou pomůcku na cestě osobního
růstu člověka, poznání a rozvoje svého vlastního Já.
Velice pozoruhodným je to, že cílevědomá práce s Hemi-Syncem podstatně
prospívá zlepšení intuici a jiných sensibilních a spirituálních schopností,
rozvoji představivosti a tvůrčích schopností, vede k rozšíření vědomi,
přehodnocování hodnot, cílů a postojů, zbavování stereotypů myšlení,
odolností proti jakýmkoliv formám manipulací vědomím. Použití nahrávek při
meditacích umožňuje poměrně snadné dosažení hlubokých relaxačních a
meditačních stavů, které byly donedávná přístupný pouze mistrům jógy a
jiných duchovních směrů a vyžadovaly dlouhá léta přípravy a praxe. Je to
způsob za jehož pomoci můžete osobně nahlédnout do tajuplných „jiných světů“
a nalézt svoje vlastní odpovědi na věčné otázky o uspořádání a smyslů
života, o místě Člověka, o Lásce, o poznání a vnímání sebe sama jako
jedinečné a ucelené osobnosti, a přesto součásti většího celku.
Tím zaniknou úzkostlivé stavy, strachy a obavy z budoucnosti,
Neznámé se promění ve Známé, a na místo pojmů Věřím-Nevěřím přijde Vím.
Každý stres, nemoc, úraz, nervové nebo fyzické napětí zanechávají v těle svérázné stopy –
specifické ztuhlosti svalů. Jsou to velice bolestivá místa hmatatelná jako tvrdé hrudky v napjatých svalech, které zabraňují
plynulému toku energií, narušují inervaci tkáni, vyvolávají, „přenesenou bolest“ v jiných částech těla, provokují nemoci a choroby.
Jsou to trigger points, čili spoušťové body.
Spoušťové body negativně ovlivňují nejenom tělesné pochody organizmu ale také i psychiku, chování, povahu, celkovou kvalitu života.
Naše spoušťové body jsou překážkami k našemu fyzickému a duševnímu zdraví a úspěšnosti, které doslovně nosíme v sobě.
Spoušťové body nejsou nemoc. Naopak, je to přirozený projev obranné reakci organizmu na situace stresující tělo nebo psychiku.
Špatné na tom je, že po odeznění těchto situaci, v těle nedochází k původnímu uvolnění, napětí přetrvává.
Na udržení toho už zcela nepotřebného napětí, organizmus zbytečně vynakládá hodně úsilí a energií.
Odstraněním těchto bodů napětí docílíme vysvobození velkého množství energií, po které žizní orgány a psychika.
Spoušťové body vznikají velmi rychlé, ale jsou těžce odstranitelné. Proti nim nejsou účinné léky a masti,
aplikace tepla nebo chladu, cvičení. Ony neodpovídají na pozitivní myšlení, relaxaci, meditaci.
Při troše snahy a znalosti můžete sám u sebe některé ty body objevit, ale těžko dokážete je samostatně odstranit.
Pomoct mohou pouze speciální terapeutické zákroky zaměřené přímo na odstraňování spoušťových bodů,
které musí být prováděný odborníkem. Jsou to vždy zákroky fyzické a hodně bolestivé.
Léčba musí být dlouhodobá, kůrová.
Nicméně, vynaložené úsilí, čas, peníze a utrpení za to stojí. Spoušťové body musí pryč!
Špatnou zprávou je, že spoušťové body se tvoří v průběhu života nepřetržitě. Stačí jakýkoliv stres,
nepohodlné dlouhodobé sezení u počítače, namáhavá práce a jsou tu zase. Je třeba se snažit jejich vzniku předcházet.
V tom nám může pomoci aplikátor (iplikátor) Kuzněcova - jednoduchá zdravotní pomůcka,
kdysi všem dobře známá ale poslední dobou nezaslouženě zapomenutá.
Je to podložka z plátna (nebo folii) s připevněnými plastovými kolečky s 18 ostrými hroty každé.
Podložku se dá aplikovat na jakékoliv místo na těle, ale hlavně na záda, kde podél páteře vede energetická dráha,
ze které vystupuje mnoho menších energetických kanálků směrujících ke každému orgánu, ke každé buňce v našem těle.
Z jejich kondice se odvíjí správné fungování celého organizmu. Zrovna na zádech se tvoří nejvíce spoušťových bodů.
Po namáhavé práci, fyzickém nebo nervovém napětí, sebemenších příznakách únavy svalů nebo zad,
položte se na záda na aplikátor Kuzněcova.
Do minuty ostrá píchavá bolest od jehliček aplikátoru ustoupí.
Za 10 -15 minut zatuhlé a zkrácené svaly se hluboce uvolní, aktivuje se prokrvení tkání, lymfatický systém,
a tím přísun kyslíku a živin a odvod toxických látek. S pocitem příjemného tepla a uvolnění můžete
relaxovat na aplikátoru až 1-2 hodiny v jednom kuse.
Aplikátory se liší velikostí a provedením.
Pro použití několika členy rodiny kvůli snadnější dezinfekci
doporučujeme aplikátory na igelitové folii. Pro individuální použití jsou příjemnější aplikátory na platně.
Velké aplikátory s molitanovou podložkou a nafukovacím polštářkem zajistí stejnoměrný tlak po celé ploše zad,
méně bolestivé a účinnější působení a větší pohodli.
Relaxace na aplikátoru má i další kladné účinky. Už po několika aplikacích si všimnete,
že se Vám zlepšilo usínání a spánek, zapomenete na nepříjemný pocit studených nohou nebo rukou,
tělo stalo pružnější a lehčí, plné energie a elánu.
Pozitivní účinky se projevují i v psychice – zlepšuje se nálada, odbourává se nervozita,
harmonizuje se celkový psychický stav, zvyšuje se odolnost proti dalším stresům, které v životě potkáme.
POZOR! ŠKODLIVÉ POTRAVINY
Ne vše, co chutná, je dobré
Tak se jmenuje nová kniha ruského autora, praktického lékaře Sergeje
Nikitina, (známého podle Knihy prodlužující
život. Psychodynamika. Kryodynamika, Lott, 2003, kterou Vám chceme
představit. Tentokrát S. Nikitin Vás upozorňuje na zdravotní nebezpečí
hrozící z konzumaci nekvalitních, syntetických, genetický modifikovaných
a jiných škodlivých potravin.
Je samozřejmé že autor vycházel z nabídky ruského potravinového trhu. Nicméně
vzhledem ke globalizaci potravinářského průmyslu považujeme tuto publikaci
za aktuální a užitečnou i pro českého čtenáře. Knihu jsme doplnili
odkazy a výňatky z českých legislativních dokumentů, seznamem literatury a
informačních zdrojů, předmluvou známého odborníka na problémy potravin a
stravování ing. Víta Sýrového a informací o českém ekologickém zemědělství a
biopotravinách.
S úctou a přáním dobrého zdraví, nakladatelství Lott
Dnes by bylo naivní si myslet, že mezi stravou, našimi myšlenkami, zdravím
a nakonec i kvalitou našeho života není žádný vztah. Člověk je velmi složitá
celistvá soustava v níž vše se vším souvisí.
Strava na nás působí na všech úrovních. Na té nejzákladnější tělesné
úrovni přímo ovlivňuje naše orgány a jejich funkce, na jemnohmotné - naše
myšlení a psychiku. Mozek, vyživovaný krví, prosycenou toxiny může asi sotva
dobře vykonávat svou práci. Dnes čím dal tím více lidí chápe, že zdraví je
naším soukromým vlastnictvím, doživotní živností, zárukou dlouhého a
šťastného života a snaží se zdravěji žit a zdravěji se stravovat.
Otázkou je co znamená „stravovat se zdravě“?
Rozhodně nebudeme zde mluvit o takzvané „správné“, „zdravé“ nebo
„racionální“ výživě ani o dietním stravování protože vybrat pro sebe dietu
nebo systém stravování který by skutečně seděl ve všech ohledech pravě Vám
není snadno. Všechno je velmi individuální - různí lidé mají různé
potřeby, podobně jako chutě, o nichž se, jak známo, nediskutuje. Ještě
obtížnější je pak ten systém důsledně dodržovat. A hlavně můžeme odůvodněně
zpochybnit kritéria podle kterých jsou tyto systémy a diety sestavené.
Dějiny vývoje vědy o výživě připomínají politickou detektivku: různé druhy
potravin byly tu pronásledovány, tu zase vyvyšovány. Svého času se obojího
dostalo vejcím, cukru, kávě, sýrům, rajčatům, mléku a mnoha dalším
potravinám.
Zorientovat se v tom informačním chaosu je skoro nemožné. Tady se může splést
i odborník na výživu.
Podstatou všech existujících diet a systémů stravování je dělení potravin
podle nějakého určitého kritéria na doporučené a vyloučené.
Například: bezmasé - masové anebo odtučněné - tučné, jsou také diety
nízkokalorické, bezlepkové, bez proteinu atd.
Hlavní princip Sergeje Nikitina je mnohem jednodušší – dělit potraviny
na přírodní a umělé,
tj. podle toho zda základní suroviny z nichž byla potravina vyrobena jsou
přírodního původu či nikoliv – pocházejí ze zkoumavek chemických laboratoří.
Lidský organizmus se vyvíjel miliony let, má obrovské adaptační a
seberegulační schopnosti které mu umožňují s větší či menší námahou se
poradit se všemi mu známými složkami tradiční přirozené stravy. A je
naprosto bezradný a bezmocný proti neznámým, cizorodým složkám uměle
stvořených produktů které v našem jídelníčků poslední dobou rapidně
přibývají.
Dle doktora Nikitina pokud nemáte některé potraviny vysloveně zakázané ze
zdravotních důvodů, nemusíte se nějak obzvlášť omezovat. Nenechte se
připravit o radost a požitek z chutného a rozmanitého jídla. Stačí se jen
vyhýbat konzumaci nebezpečných a škodlivých produktů a pro všechny ostatní
uplatňovat staré jednoduché pravidlo - všeho s mírou.
Podíváme se z toho hlediska na celkovou nabídku potravinového trhu, na to
co je k maní na pultech naších obchodů s potravinami a také na to čím jsou
umělé náhražkové produkty, které se tváří jako potraviny škodlivé nebo
potenciálně nebezpečné.
Co potřebujeme vědět abychom se s chutí najedli a při tom nepoškodili
zdraví?
Jaká kriteria uplatnit při výběru toho či onoho potravinového výrobku? V knize S.Nikitina "Pozor! Škodlivé potraviny" najdete několik užitečných rad.
Zlý král měl tři dcery: Lež, Krádež a Reklamu…
Především nenechat se oklamat pestrobarevnou etiketou a reklamou. Reklama
vždy slouží ekonomickým zájmům výrobců a prodejců zboží, které dostávají
kolosální zisky z prodeje a málo se zajímají o následky požívání oné
„potraviny“.
Jsou dva druhy lží reklamy na potravinové výrobky: lež nezákonná – zjevná a
nezastírající, a lež zatajování, kdy se vychvalují jakési domnělé hodnoty
nebo nějaká jedná přednost produktu (např. „Nizkokalorický!“), ale jiné
vlastnosti se zamlčují (např. že obsahuje transtuky nebo jedovaté
přídatné látky). Nezřídka se reklamní činitelé vyhlašují za dietology a
zaměstnávají se zejména tím, že ohlupují spotřebitele ve prospěch
nepoctivých výrobců potravin.
Názorům a doporučením vymyšlených autorit z reklamního sloganu nebo
videoklipu (jako např. „doporučují devět z desátí lékařů“, „nové
studium prokázalo“, „80% dotázaných potvrzují“, „doporučují stomatologové“,
„dietologové“ apod.) bychom měli důvěřovat značně méně než informacím
o složení a způsobu zpracování produktu.
My jsme tím co jíme
Největší pozor bychom měli dávat produktům náhražkovým, umělým, které
nestvořila příroda nýbrž chemici z laboratoří průmyslových kombinátů. Pro
imitace vzhledu, chuti a aroma pravé potraviny takové výrobky jsou obyčejně
přeplněné tzv. přídatnými látkami. Samozřejmě že na obsah a maximálně
přípustné koncentrace přídatných látek přísně dohlížejí legislativní normy.
Nicméně čím více nepříznivě působících látek se do organismu zvenčí dostane,
tím více škod v něm natropí. A to nejen účinkem jednotlivých látek, které se
v organismu hromadí, ale i vlivem „koktejlového efektu“, tzn. reakcemi
škodlivých látek v organismu mezi sebou navzájem. Proto je třeba dávat
pozor, aby přijímané potraviny obsahovaly co nejméně všech škodlivin, které
se do nich mohly dostat i během jejich dalšího zpracování, nevhodného
obalového materiálu apod. Vždyť organismus využívá pro tvorbu buněk to
co se do něj dostáváme se stravou. Nebude-li mýt kvalitní „stavební
materiál“ nevyjdou z něj zdravé kvalitní buňky a tkáně.
„Trojský kůň“ nebo časovaná bomba
Velmi pozoruhodným je pohled na stravu z hlediska energo-informačních
procesů její konzumaci. Výchozím bodem je myšlenka že každá látka je
nositelem jisté informaci.
Jak je známo jedním z významných argumentů příznivců vegetariánského
stravování a řady náboženských směrů je předpoklad že masová stráva
jako nositel informaci přenáší do lidského organismu spoustu negativních
informací (strachu, agrese, smrti apod.), které jsou uložené v buňkách
živočichů a které pak ovlivňují nejen fyziologické pochody v organismu ale
také psychiku a chování člověka.
Uznáme-li že to má svou logiku, vzniká otázka: jakou že to informaci
dostáváme my při konzumaci umělých potravin, které nemají přírodní
původ a jsou vyvinuté v chemických laboratořích průmyslových továren?
Aby nás nenapadaly předpoklady tak strašné, že vlasy odstánou hrůzou, pojďme
doufat že ŽADNOU.
Pro vlastní klid to odůvodníme tím že jde o objekty neživé hmoty a z tohoto
hlediska budeme považovat nápoje a jiné potraviny které představuji roztoky
nebo emulze chemických látek a jejich sloučenin za neškodné. (I když výzkumy
posledních let prokázaly že i obyčejná voda je nositelem informaci!).
A co takhle potraviny z genetický modifikovaných organizmů mající ve své
struktuře geny vírů a bakterií?! Tady se již na neživou hmotu nevymluvíme,
jelikož víry a baktérie nejenže jsou živé ale i vytrvalé, schopné přežívat,
přizpůsobovat se novému prostředí, schopné inkubaci a nepředvídatelné
mutaci.
Neexistuje žádná seriózní studie, která by potvrdila, že GM potraviny jsou
jedlé a bezpečné a to nejen z hlediska přenášené informaci.
Zatím co se vynořila celá řada odborných studií prokazujících neblahé reakce
lidského organismu na cizorodé látky které jsou v GM potravinách
obsažené.Faktů dokazujících že tyto potraviny způsobují otravu jídla,
podněcuji rakovinu a alergické reakce a vážně narušují imunitní systém
stále přibývá. Avšak do konce to ještě není probadané. Například dopad GM
potravin na lidskou genetiku se prokáže až po několika generacích
konzumentů. Nebude již pozdě?
Mohou z geneticky modifikovaných potravin vznikat víry a bakterie odolávající
antibiotikům anebo vyvolávající dosud neznáme nemoci a jejích epidemií?
Jediné čím nás výrobci a příznivci GM stravy mohou uklidnit je tvrzení že
šance toho nebezpečí je velmi malá. Stačí Vám to?!
Čtenář, který spotřebovává zejména „vylepšené“ a modifikované výrobky, hrdě
jmenované zákonem o potravinách „potravinami nového typu“ by se měl vážně
zamyslet a za prvé, přehodnotit svůj obvyklý jídelníček, a za druhé, naučit
se neutralizovat důsledky, plynoucí z podcenění výživy.
Z knihy "Pozor! Škodlivé potraviny" se také dozvíte o ozařování potravin,
tajemství výrobců margarinů a dopadech konzumaci syntetických tuků, o škodlivých umělých
sladidlech a podvodech s potravinami. Autor logicky boří leckteré mýty tzv.
„racionální výživy“. Kromě toho se obeznámíte s jednoduchými prostředky a
způsoby, které vám pomohou vyloučit z organizmu škodlivé látky, a dozvíte
se, jak odlišit původní vysoce kvalitní produkt od levné napodobeniny.
Informací tohoto typu není nikdy dost! Ať Vám tato kniha poslouží jako zdroj
těchto informací, podnět k zamyšlení a dobrý rádce abyste mohli dlouhá léta
těšit se ze zdraví a ze života.
Již od pradávna lidé přisuzovali kamenům zázračnou sílu a věřili že je
ochrání od zlých duchů a přinesou štěstí a zdraví.
Moderní medicína dlouho a tvrdohlavě odmítala představu o léčivých účincích
kamenů. Zařadila proto litoterapií (z řeckého Litos – kámen ) do
oblasti okultních věd. Ale v dějinách je nemálo příkladů kdy lide se
obraceli k zapomenutým metodám, kteří se zdály být nesmyslné a naivní a …
nesčetně krat přesvědčovaly o jejích efektivitě.
V našem nelehkém světě s mnohačetnými stresy není moudré ignorovat
zkušeností předchozích generací. Látky starověké přírodní medicíny se během
tisíciletí ověřovali na lidech, připravovali se a vyráběly pro člověka a ve
jménu člověka. Musíme spolehlivě a bezpečně využívat těchto zkušenosti
a doplňovat je výzkumy na moderní úrovni.
Příkladem součastného pokroku nových metod litoterapií se jeví vypracování
ŚUNGITOTERAPIÍ.
Śungit – ohromující zázračný kámen, jemuž se dějiny vyhnuly nejspíš
proto, že se vyskytuje v nezalidněných severních krajích. Šungit – je specifická hornina obsahující uhlík, křemík a
skoro celou tabulku chemických prvků, která dostala svůj název podle místa
výskytu, od Karelské vesnice Šuňga, na břehu Oněžského jezera v
severozápadním Rusku. Objevení léčivé síly šungitu je spojeno se jménem
velkého ruského cara Petra I, na jehož rozkaz cárskými mediky byly prováděné
první výzkumy šungitu a šungitových minerálních vod. Legenda praví že v
bitvě u Poltavy v horkém létě r. 1709 všechny vodní zdroje se staly
nebezpečnými pro lidi. To způsobilo ve švédské armádě, včetně švédského
krále, hromadný výskyt žaludečných onemocnění, když v ruské armádě se tyto
potíže prakticky nevyskytovaly, neboť pro dezinfekci takové vody na osobní
rozkaz cara byly používány kousky černého „čertovského kamene“ - šungitu.
V důsledku lékařských výzkumu na cárský rozkaz přímo u zdroje šungitových
vod byly postavené první ruské lázně – „Marciální vody“, kde se opakovaně
léčil i sám cár Petr I se svojí rodinou. Ale po jeho smrti lázně přišly brzo
do úpadku a šungity byly zapomenuté. Svého znovuobjevení se ten zázračný
kamen dočkal poměrně nedávno. Během několika posledních let byly prokázané
jeho léčebné účinky, vypracované nové technologie a zahájená průmyslová
výroba preparátů a filtrů na vodu ze šungitu a jíž miliony lidí je
využívají.
Šungit obsahuje uhlík nejenom v tradiční ale také v
neobvyklé, nedávno vědci objevené, formě fullerenů, o jejichž sensačních
vlastnostech pojednává odborný tisk a které se složitě získávají laboratorní
cestou.
V přírodě fullereny byly poprvé objevené pravě v šungitu, pak byly také
nalezené ještě na několika místech na Zemi (a to vždy v místech pádu
meteoritů nebo asteroidů). Toto dalo popud ke vzniku a vývoji naprosto
nových odvětví vědy a technologií – chemií fullerenu, molekulární
elektroniky atd. Předpokládá se, že za celou řadu léčivých účinků šungit
vděčí právě fullerenům v něm obsaženým. Tak, díky schopnosti molekul
fullerenů spojovat se z organickými radikály je možné vytvářet vodní roztoky
s velkou koncentraci látek nerozpustných ve vodě. Velké naděje vědci
vkládají do vytvoření prostředků proti rakovině na základě rozpouštění
ve vodě sloučenin fullerenů s radioaktivními izotopy. Za pomocí takového
léku by bylo možné cíleně působit na zasažené buňky a zabránit jejích
dalšímu rozrůstání.
Šungit má schopnost očišťovat vodu od téměř všech
organických a neorganických znečištění včetně nafty a pesticidů, kovů,
včetně těžkých kovů, chloru atd. Uhlík ve formě fullerenů je přirozeně
mnohem aktivnější než jiné modifikace uhlíku. Proto šungit má velmi vysoké
sorpční a katalytické schopnosti. Výzkumy prokázaly že na jeho povrchu se
katalyticky rozkládají nebo se absorbují většina jedovatých a nepříznivých
látek obsažených ve vodě.
Unikátní jsou baktericidní vlastnosti šungitu. Je dokázaná jeho efektivita
v bojí proti široké škále bakterií a vírů. Procento jejích vyhubení ve vodě
činí 85-98% oproti jejích prvopočátečnímu stavu. Kromě toho se předpokládá
že šungit je schopen měnit strukturu vody, zvyšovat její energetiku a také
smazávat z její pamětí negativní informace o znečištěních, které byly v ni
do očištění. Šungitová voda a jiné výrobky ze šungitu mají příznivé pro
lidský organismus schopnosti, léčí mnoha onemocnění – alergií, zápalová
onemocnění, kožní nemoci atd. Též se nabízí široká škála uplatnění šungitu
ve farmakologií a kosmetice.
Příkladem synergického posilování příznivých účinků tvaru a přírodního
minerálu je
pyramida ze šungitu. Schopnosti pyramidy odrušovat
geopatogenní vlivy jsou všeobecně známé. Šungit má obrovské schopnosti
pohlcovat elektromagnetické záření (díky čemuž našel široké uplatnění
v technice při výrobě speciálních ochranných panelů, Faradayových buněk
atd.). Abyste docílili stavu, kdy se permanentně uvolňuje vaše nastřádaná
podrážděnost, únava a stres, můžete jednoduše šungitovou pyramidku postavit
ve vašem pokoji. Okruh působení takové pyramidky (která je 4-5 cm vysoká) je
minimálně 5 metrů. To znamená že váš pokoj pro vás přestane být rizikovou
zónou. Odstraní se všechno nepříznivé působení polí, včetně polí
vyvolávaných televizi, počítačem apod., zlepší se složení vzduchu, přestane
vás dráždit prach.
Pyramida ponořená do obyčejné vody přemění tuto vodu na léčivou. Odstraní
znečištění, dodá minerály v optimálním poměru a také tuto vodu aktivuje.
Energeticko-informační matrice vody zkopíruje vlastnosti šungitové pyramidy
– energetického nositele, který je do ní ponořen. Je zaznamenáno blahodárné
působení této vody na celý organismus: zlepšuje se celkový stav, odstraňuje
se napětí, zvyšuje se energetická hladina, dochází k zjednodušení a zvýšení
účinností léčení celé řady onemocnění.
Nelze tvrdit že se nám otevřely všechna tajemství vzácného minerálu.
Probíhají intenzivní vědecké výzkumy, experimenty a klinické testy. A nyní
se o některých zázračných vlastnostech šungitu můžete se přesvědčit i vy.
Pro ty, kteří by rádi zemřeli, existuje život.
Pro ty, kteří by rádi snili, existuje realita.
Pro ty, kteří chtějí doufat, existuje poznání.
Pro ty, kteří chtějí růst, existuje věčnost.
O zážitcích a pocitech, jenž lidé prožívají „mimo fyzické tělo“, „v jiné
realitě“ existuje rozmanité množství publikaci a knih. Většina autorů se
shoduje v tom, že podobné zážitky není nic neobvyklého - skoro všichni jsme
si zažili něco podobného v dětství, jen málo kdo si to pamatuje, také k tomu
občas spontánně dochází v kritických stavech, spojených buď se silným šokem
nebo svatech blízkých ke klinické smrti, anebo i ve snu. Některé autoři
připisuji to svým rozvinutým paranormálním schopnostem.
Kniha Roberta A. Monroe Daleké cesty je klasickou práci na tuto téma, jejíž
autor zasvětil několik desítek let svého života důkladnému vědeckému
zkoumání mimotělesných stavů a zážitků. Kniha byla poprvé publikována skoro
před čtvrti staletí, následně byla přeložena do většiny světových jazyků a
vyvolala obrovský zájem nejenom u čtenářů ale také u autorů, kterých
inspirovala k napsání nesčetného množství publikaci. Mimo to, Robert Monroe
i dodnes zůstává jedním z mála reprezentantů „vědecké školy“ mezi vypravěči
o paranormálních jevech a schopnostech, astrálních putováních a
mimotělesných zkušenostech.
I samotný termín „mimotělesná zkušenost“ (OOBE –
Out-of-Body-Expierience)
všemi běžně používaný byl zaveden do oběhu díky R.Monroe.
„Co je to mimotělesná zkušenost („out-of-body experience“ – OOBE)? Pro ty,
kteří se ještě s tímto pojmem nesetkali, jde o plně vědomý stav, kdy se
nacházíte mimo své fyzické tělo, vnímáte a chováte se jako obvykle, pouze s
několika rozdíly. S mimotělesným stavem souvisí některé zvláštnosti:
pohybujete se prostorem (také časem?) pomalu, ale třeba i rychlostí vyšší
než je rychlost světla. Pozorujete různé události, zapojujete se do nich a
podle toho, co vnímáte a jak se chováte, se svobodně podle své vůle
rozhodujete. Nedělá vám potíže projít zdí, předmětem z kovu a betonu, půdou,
mořskou vodou, vzduchem a dokonce nejste dotčeni ani radioaktivním zářením.
Vejdete třeba do sousední místnosti a nezatěžujete se otevíráním dveří.
Navštívíte svého přítele, který je pět tisíc kilometrů daleko. Prozkoumáte
Měsíc, jestli vás toto právě zajímá, sluneční soustavu nebo celou galaxii. A
pak se třeba přenesete do realit, které naše časoprostorové vědomí vnímá
jenom v náznacích….
Dříve se tyto stavy označovaly termínem „astrální projekce“, ale já jsem hned
od začátku zamítl tento termín kvůli jeho okultnímu podtextu. Rovněž i
proto, že neodpovídal přijatým vědeckým měřítkům. Charles Tart, psycholog a
můj přítel, zpopularizoval v době naší spolupráce v průběhu šedesátých let
název mimotělesná zkušenost (OOBE). Tento termín se v posledních dvaceti
letech na Západě přijímá jako základní označení pro tento zvláštní stav
bytí.“
Za účelem rozšířeného výzkumů těchto zvláštních stavu, v roce 1973 Robert
Monroe založil ve Virginii, USA, neziskovou organizaci – Institut
aplikovaných věd, známou po celém světě jako Monroeův Institut. V dobách kdy
doktor Raymond Moodi potvrdil běžnost mimotělesných zážitků během klinické
smrti, Monroeův Institut se přeplňoval dobrovolníky, toužícími po prožití
osobních OOBE.
Jejich svědectví o získaných zkušenostech jsou uváděny Monroe v knize Daleké
cesty s precizní přesnosti.
Kniha fascinuje svou pravdivostí. Žádné mystifikování a domyšlování, což se
často stává při vyprávění o záhadných a paranormálních jevech, jenom hlášení
svědků – účastníků výzkumu, jenom to co zažil a viděl osobně sám autor.
Výjimečnost knihy je také v tom, že díky objevené a patentované Monroe
metodě v ní najdete také i způsob za jehož pomoci můžete zažit svou vlastní
OOBE, osobně nahlédnout do tajuplných „jiných světů“ a naleznout svoje
vlastní odpovědi na věčné otázky o uspořádání a smyslů života, místě
Člověka, poznat sebe sama jako jedinečnou a ucelenou osobnost – součást
většího celku, a osobně se přesvědčit že nejsme ve Vesmíru sami.
Zaniknou strach a obavy z naší nevyhnutelné budoucnosti protože NEZNÁMÉ se
promění ve ZNÁMÉ. Mnohé se projasní a vysvětlí protože na místo pojmů VĚŘÍM
a NEVĚŘÍM přijde VÍM.